Pracujeme na základně vlastního školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, který vychází z oficiálního Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V něm se snažíme zohledňovat věkové a individuální zvláštnosti svěřených dětí, sociálně kulturní podmínky rodin, místní podmínky a zejména zájmy a potřeby dětí. Snažíme se vést děti ke zdravému životnímu stylu, a proto věnujeme velkou pozornost pohybovým aktivitám; účastníme se projektu České obce sokolské Se Sokolem do života, sportujeme v přírodě i obecní tělocvičně. Usilujeme o to, aby se děti neodcizovaly přírodě, učily se kooperaci a pozitivnímu nazírání na svět a naplňovaly své možnosti po všech stránkách. Vzdělávací činnost je převážně prováděna formou individuální a skupinové práce s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem dětí. Uplatňujeme individuální přístup k dítěti, respektujeme přirozené potřeby a podporujeme osobní rozvoj. Maximum aktivit je uskutečňováno venku. 

Při přípravě dětí na vstup do základní školy mimo jiné klademe důraz na rozvoj dorozumívacích, prosociálních a kooperativních kompetencí, na zvyšování úrovně obratnosti a fyzické zdatnosti a zdokonalování grafomotorických dovedností.

Pro děti vytváříme podnětné prostředí, kde je dost času na hru, vzdělávání i tvoření vycházející z potřeb a zájmů dětí. Nabízíme pestrou škálu činností, při kterých děti poznávají samy sebe a zároveň se neobejdou bez kontaktů a spolupráce s ostatními. Společné prožitky jsou prostorem pro orientaci v lidských morálních hodnotách, pro získávání dovedností, vědomostí a návyků i zkušeností směřujících k osobnostně sociálnímu růstu. Vzdělávání je důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb speciálních. Každému dítěti je poskytnuta pomoc a podpora v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Vzdělávací program vychází z pedagogické diagnostiky – z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti aktuálního stavu jeho vývoje, konkrétní životní a sociální situace, pravidelného sledování jeho vývoje a vzdělávacích pokroků. Vzdělávání probíhá na základě integrovaných bloků, které nerozlišují „vzdělávací oblasti“ či „složky“, ale které nabízejí dítěti vzdělávací obsah v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích. Obsah bloků vychází ze života dítěte, je pro ně smysluplný, zajímavý a užitečný. Integrované bloky svým obsahem vzájemně navazují, doplňují se, mohou se prolínat a přecházet plynule jeden do druhého. Realizace bloků poskytuje dítěti širokou škálu různých aktivit a nabízí mu hlubší prožitek. Dítě tak nezískává jen izolované poznatky či jednoduché dovednosti, získaná zkušenost je komplexnější a stává se pro dítě snáze uchopitelnou a prakticky využitelnou. Dítě tak nabývá skutečné činnostní výstupy – kompetence. V dostatečné míře je také uplatňováno situační učení, založené na vytváření a využívání situací, které poskytují dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí, tak, aby se dítě učilo dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebuje, a lépe tak pochopilo jejich smysl. 

Za významnou součást vzdělávání pokládáme také stravování dětí; děti postupně při stolování používají příbory, samy si prostírají a obsluhují se, uklízejí po sobě, mohou jíst podle svých potřeb, v klidu a v pohodě, mají možnost ovlivnit množství jídla. Nejstarší děti si občas zkouší samy svačinu připravit – umíchat pomazánku, namazat pečivo, přidat zeleninovou oblohu. Do jídla děti nenutíme, ale vhodnou motivací je vedeme k ochutnání všech pokrmů.